Zach hází Julii do oken kamínky, ale ta mu neodpovídá a tak tam chce hodit celou hrst kamínků a v tu chvíli se v okně objeví Susan a Zach jí hodí kamínky přímo do obličeje.

Bree s Rexem jsou na výstavě květin a potkají tam George. George pozve Bree a Rexe na svou výstavu bonsají, která se koná příští pátek. Bree je nadšená, ale Rexovi se tam nechce jít. A tak George řekne, ať tam s ním jde jen Bree, ale to se Rexovi moc nelíbí.

Gabriell jde do prodejny aut a chce si nějaké koupit.

Prodavačka: “Paní Solis! To je ale překvapení. Dlouho jsme Vás tu neviděli.“
Gabriell: “Ano, můj manžel a já jsem prošli uskromňovací fází. Ale to už máme za sebou. Život je skvělý. A tohle ho může udělat ještě lepším.“
Prodavačka: “Znamenitě. Nastupte si, ať si to vyzkoušíte.“
Gabriell: “Moc ráda bych ho měla do soboty před domem. Budeme mít velkou grilovačku. Chci, aby ho každý viděl.“
Prodavačka: “To zní úžasně. A k jaké příležitosti?“
Gabriell: “Pořádám večírek před odjezdem svého muže.“
Prodavačka: “Opravdu? A kam jede?“
Gabriell: “Něco jako vládou sponzorované volno.“
Prodavačka: “Jak dlouho bude pryč?“
Gabriell: “Osm měsíců. Šest, s dobrým chováním.“
Prodavačka: “Není ten kožený vnitřek báječný?“
Gabriell: “To je. Jen vůně je trochu intenzivnější.“
Prodavačka: “Protože je dovezená z Itálie. Je to 100% italská telecí kůže.“ Náhle se Gabriell udělá nevolno. A pozvrací se v tom autě.
Gabriell: “Strašně se omlouvám. Přišlo to tak náhle. Je to divné. Poslední dobou jsem více citlivá na vůně.“
Prodavačka: “Citlivější prsa? Bolesti zad?“
Gabriell: “Ano! Setkáváte se teď s tím?“
Prodavačka: “Jen po celá staletí. Já si tím prošla, když jsem nosila moje nejstarší. Do toho malého Spidera ale dětskou sedačku nikdy nenacpete. Sedan je mnohem prostornější.“
Gabriell: “Promiňte, ale vy myslíte, že jsem těhotná? Nejsem těhotná!“
Prodavačka: “Máte všechny příznaky. Jen jsem to předpokládala.“
Gabriell: “To jste předpokládala špatně.“
Prodavačka: “Omlouvám se.“
Gabriell: “Beru atikoncepci pro boha. A nechci sedan. Já chci sexy nízkého cabriloleta. A chci ho koupit hned teď.“
Prodavačka: “Připravím papíry.“
Gabriell: “Ale ne tento...zvracela jsem v něm.“
Prodavačka: “Jasně. Podívám se po jiném.“

Rexovi se nelíbí, že Bree půjde v pátek sama s Georgem ven. Zdá se mu, že je do ní pořád zamilovaný.

Bree: “Ne, jen chce být můj přítel. Řekl mi to.“
Rex: “Co jiného by mohl zamilovanej chlap říct? Zoufale touží trávit čas s tebou.“
Bree: “Mě tak zoufalý nepřijde.“
Rex: “Viděl jsem, jak se mu třásly ruce, když jsi mu sáhla na rameno.“
Bree: “Opravdu?“
Rex: “Když jsme spolu začali chodit stávalo se mi to samé.“
Bree: “To si nepamatuju.“
Rex: “Poslyš, vídání se s ním mu může dávat falešnou naději.“
Bree: “Rozhodně mu nechci ublížit...znovu.“
Rex: “Já vím, že ne. Nejlepší asi bude změnit lékárnu.“
Bree: “Opravdu? Víš po čem se mi bude nejvíc stýskat? Geroge vždy věděl, jak mě potěšit.“
Rex: “Jo, je úžasnej.“
Bree: “Zlato, pořád se ti třesou ruce, když se mě dotýkáš?“
Rex: “Ne. Ale vždyť jsme spolu už 18 let.“
Bree: “No to jsme. A ty pořád nevíš, kdy potřebuju abys mi lhal.“

Bree přijde říct Georgovi do lékárny, že s ním nemůže jít v  pátek na výstavu bonsají, že Rex si myslí, že je do ní stále zamilovaný. George jí ale zalže a řekne jí, že je zamilovaný do své zaměstnankyně Ginger. Bree je moc ráda, že to slyší a pozve George i s Ginger na sobotní párty ke Gabriell a Carlosovi.

Lynette se dozví, že Tom již 3 měsíce pracuje s Annabel Foster.
Před 8 lety Annabell prosila Toma, ať si ji vezme. Ale on jí řekl, že není typ na ženění. A pak jednoho dne, Tom náhodou potkal jednu stoupající mladou manažerku jménem Lynette Lindkvist a po několika žhavýchých týdnech, se Tom rozhodl, že přece jenom možná i je typ na ženění, což způsobilo, že se Annabella odstěhovala zpět do Chicaga. Ale teď se najednou oběvila zase tady.
Lynette je naštvaná na Toma, že už 3 měsíce pracuje s Annabel a jí o tom nic neřekl. A chce aby Tom promluvil se šéfem, aby jí přeložil na jiné oddělení.

Lynette: “Jestli zůstane, budu ti lézt do kanclu. Každý den ti budu nosit oběd. Přivedu děti na návštěvu. Budu ti na stole měnit plínky. Každý narozeninový dort v zasedačce, každý večírek na rozloučenou, já tam budu. Budu ji sledovat."
Tom: “No tak to abych ti zařídil parkovací místo. Protože zůstává.“

Zach přinese Susan kytku na omluvu za to kamení co jí hodil do obličeje a přeje si aby byli přátelé. Ale Susan si to nemyslí.

Felicie vzpomíná. Když naposledy navštívila svou sestru Martu.

Martha: “Odkud znáš Mary Alice?“
Felicie: “Koho?"
Martha: “Mary Alice Young. Bydlí vedle mě ve Fairview. Je tady s tebou na téhle fotce.“
Felicie: “To je Angela Forrest. Pracovali jsme spolu v rehabilitačním centru, před 15 lety.“
Martha: “Nebuď blbá, Felicie. Myslíš, že nepoznám vlastní sousedku?“
Felicie: "Má tahle Mary Alice děti?“
Martha: “Teenagera. Kluka.“
Felicie: “Co? Angela a já jsme pracovaly s jednou velmi narušenou mladou dívkou, která porodila chlapce. A o rok později, Angela a její manžel zmizeli. Nedlouho poté jsem slyšela, že dítě také zmizelo. Lidi říkali, že to je jen náhoda. Ale v mém srdci jsem vždy doufala, že mu dala řádný domov.“
Martha: “Říkáš, že ukradla dítě?“
Felicie: “Nekoukej tak šokovaně, Marto. Vypadáš pak v obličeji tlustší. Biologická matka byla narkomanka. Jestli je Angela opravdu tvá sousedka, o čemž pochybuji, pak to dítě mělo velké štěstí.“

Lynette požádá Edie aby jí poradila co má dělat, aby dostala Anabellu z Tomova žvota. A ta jí řekne, ať si udělá z Annabel svého „nejlepší přítele“. Jak se říká: „Drž si přátele blízko, ale nepřátele si drž ještě blíž.“ A tak se Lynette rozhodne pozvat Annabel k nim na večeři. Při večeři přijdou dolů kluci a začnou Annabel ukazovat obrázky co namalovali.

Preston: “Jsme tam všichni s mámou a tátou. Jsme tam opravdu šťastní.“
Tom pak odvádí kluky do postelí. A Annabel s Lynette zůstanou v kuchyni sami.
Annabel: “Musím ti něco říct, Lynette. Váš domov je vlídný a příjemný, vaše děti jsou absolutně prvotřídní. Celý tenhle večer byl prakticky reklama na perfektní rodinu.“
Lynette: “Myslíš?“
Annabel: “Lépe jsi to naplánovat ani nemohla. A to myslím vážně.“
Lynette pochopí, že Annabel pochopila co jím těmito obrázky chtěla říct.
Lynette: “Dobře.“

Paul přijde za Susan a řekne jí, že ví že s Edie čmuchali v  jeho domě a ptá se jí na rovinu co chce vědět. Susan se ptá zda Angela bylo jméno Mary Alice. Paul jí řekne, že toto jméno dostala po tetě ale v mládí se s ní pohádala a změnila jsi jméno na Mary Alice. Pak chtěla ještě Susan vidět videokazetu s popiskem Angela, ale Paul jí řekl, že krabice s páskama byla hozena do odpadu.

Julie řekne Zachvi, že nechce být jeho holka a že chce aby jí nechal na pokoji.

U Sollisů se pořádá sobotní párty, na oslavu Carlosovi státem placené dovelené. Gabriell sedí v koupelně a stále nemůže pochopit jak mohla otěhotnět, když používala prášky. Prohlíží si antikoncepci a v tu chvíli si všimne, že s práškama zjevně někdo manipuloval.

Gabriell: “Carlosi! Ty hajzle! Jsem těhotná a všechno je to tvoje vina!“ Vrazí mu facku a uteče. Susan jde za ní.
Susan: “Jsi v pořádku?“
Gabriell: “Abych byla upřímná. Ne. Nejsem.“
Susan: "To je mi líto.“
Gabriell: “Díky.“
Susan: “Ale víš co se o dětech říká, ani si neumíš představit jaké to je, dokud je nemáš a pak si život bez nich nedovedeš ani představit. Je to pravda. Jen chci říct, že to je požehnání v převleku.“
Gabriell: “Nevím kdo je otec.“
Susan: “Co? Tak to znamená, že ty a John jste stále...“
Gabriell: “Jo.“
Susan: “Gabby!“
Gabriell: “Já vím, Susan! Nevím co dělat!“

Bree přijde za Georgem a říká mu, že ona sama si bude rozhodovat koho v životě potřebuje a koho ne a George že ve svém životě potřebuje.

George: “Asi těžce nese, když trávíš čas se mnou.“
Bree: “No a...kdo říká, že musí vědět všechno co dělám ve svém volném čase?“

Poté co Susan někdo zapálí dům (naštěstí vyhoří jenom kuchyně) si je Susan téměř 100% jistá, že za to může Paul a najme si soukromého detektiva, aby o něm vše zjistil.

KONEC